Trápí vás opakované pálení žáhy, navracení šťáv, bolest na hrudi nebo dlouhodobější chrapot či kašel, které se zhoršují vleže nebo po konzumaci určitých potravin? Může jít o refluxní nemoc jícnu, která vede k řadě dalších zdravotních komplikací. Bez odborné léčby toto onemocnění neodezní a v případě, že obtíže přetrvávají i po konzervativní léčbě léky, je nejlepším řešením operace. Takzvanou laparoskopickou fundoplikaci můžete podstoupit v brandýské nemocnici v péči kvalifikovaných odborníků v režimu jednodenní chirurgie.
14.4.2025 00:04
Refluxní nemoc neboli reflux je chronické onemocnění trávicího systému, při kterém se obsah žaludku a kyselé žaludeční šťávy vrací zpátky do jícnu. Dochází k tomu při poruše antirefluxních mechanismů, což způsobuje další komplikace. Těmi může být chronický zánět jícnu nebo tzv. Barrettův jícen, který přináší zvýšené riziko vzniku karcinomu jícnu. V případě, že se kyseliny dostanou až do oblasti hrtanu, mohou vyvolat zánět a otok hlasivek. „Při refluxní nemoci mohou vznikat opakované nebo chronické záněty hltanu, hrtanu, včetně hlasivek, průdušnice i průdušek, dále také záněty vedlejších nosních dutin. Předpokládá se, že reflux může mít podíl na vzniku a udržování chronické bronchitidy či astmatu. Pacienti mohou trpět i na zvýšenou kazivost zubů nebo nepříjemný zápach z úst,“ upřesňuje MUDr. Juraj Mosendz, specialista na laparoskopickou fundoplikaci a další břišní operace.
Toto onemocnění často souvisí s brániční kýlou. Tou se rozumí zvětšení otvoru, kterým prochází jícen přes bránici. Tímto otvorem se může tlačit menší nebo větší část žaludku nahoru do hrudníku. V extrémním případě může být v hrudníku i celý žaludek, tzv. „up-side-down stomach“. „Vzájemný vztah mezi refluxní nemocí a brániční kýlou je závislý na anatomických poměrech a nemusí být přímo úměrný velikosti kýly. Není tedy pravidlo, že čím větší kýla, tím větší reflux. Podobně člověk s výraznými refluxními potížemi nemusí mít vždy velikou brániční kýlu,“ dodává MUDr. Mosendz.
Typickým projevem refluxu je pálení žáhy, které vzniká působením žaludeční kyseliny na sliznici jícnu. Dráždění jícnu můžu způsobovat také bolesti za hrudní kostí, které mohou vyzařovat do zad. Samovolné vracení šťáv a obsahu žaludku směrem nahoru se často projevuje v poloze vleže, při spánku nebo po větším jídle. Pokud se kyseliny dostávají opakovaně do oblasti hrtanu, může zde vzniknout zánět, který se projevuje chrapotem, pocitem cizího tělesa v krku a potřebou neustále odkašlávat. Brániční kýla se kromě obtíží spojených s refluxem může projevovat tlaky v nadbřišku nebo za hrudní kostí. Při větší kýle žaludek tlačí na srdce a plíce a může způsobit potíže s dechem. Opakovaným pohybem žaludku přes otvor v bránici dochází k poranění sliznice žaludku provázené krvácením. To může způsobovat chudokrevnost, která někdy bývá prvním příznakem brániční kýly.
Po detailním pohovoru s lékařem o projevech onemocnění se primárně provádí vyšetření jícnu a žaludku gastrofibroskopií speciálním přístrojem s kamerou, který je zaváděn ústy. V případě potřeby se odeberou vzorky na histologii. „Na diagnostiku samotného refluxu se používá pH-metrie (impendance), což je speciální tenká sonda zavedená přes nos do žaludku s více čidly v různých úrovních, které zaznamenávají kyselost po dobu 24 hodin. Zjišťuje se tím, jak často a při jaké poloze nebo konkrétních činnostech dochází k navracení šťáv. Dále se provádí rentgen žaludku a jícnu s kontrastní látkou, kterou pacient spolkne a na rentgenu se pozoruje, jak látka prochází jícnem do žaludku. V rámci tohoto procesu lze také odhalit, zda se vyklene brániční kýla. Pro diagnostiku funkce a pohyblivosti jícnu se využívá sonda s tlakovými čidly – manometrie,“ vysvětluje MUDr. Mosendz.
Pokud u pacientů přetrvávají výrazné potíže i přes konzervativní léčbu léky, doporučuje se operace. To platí také u pacientů s větší brániční kýlou nebo Barrettovým jícnem. „Laparoskopická fundoplikace se provádí v celkové anestezii skrze pět menších ranek na břiše. Tento zákrok spočívá v chirurgickém zamezení navracení šťáv do jícnu a případné nápravě brániční kýly. Délka operace se odvíjí dle závažnosti nálezu v rozmezí od 45 minut do dvou hodin. Jde o trochu složitější výkon, nicméně díky desetileté praxi a stovkám operací se mohou naši pacienti spolehnout na vysoce kvalifikovanou péči. Zákrok provádíme v režimu jednodenní chirurgie a většinou pacienti odchází následující den po operaci. Kontrolu na vytažení stehů absolvují přibližně deset dnů od operace,“ uzavírá MUDr. Mosendz.
V případě podezření na tato onemocnění mohou pacienti přijít na chirurgickou ambulanci v pracovní dny i bez objednání. Vždy se nejprve provedou podrobná vyšetření a u každého pacienta individuálně se zváží přínos dané operace. Pokud si chcete vybrat konkrétní termín, je možné rezervovat si návštěvu specializované poradny pro chirurgické zákroky v oblasti dutiny břišní také online.